sobota 18. dubna 2009
Strach z výšek
Tak se zase hlásím se svým novým poznatkem. Na včerejším tréninku jsem zjistil, že mám strach z výšek. Nikdy předtím jsem toto nevěděl, až včera jsem poznal, že je to můj úhlavní nepřítel na pouťi zvané parkour. Začalo to tak, že jsem chtěl skočit cat leap na zeď asi 1,5m ode mě. Ano, skočil jsem to, ale před tím mi došlo, že se bojím výšek. Strach z výšek neboli akrofobie je jakýsi psychický blok, který dává pokyn mozku ,,ne, tohle je moc vysoko´´ a nedovolí vám skočit. Samozřejmě parkour není o skákání z výšek, ale v praxi, v životu nebezpečné situaci by byl tento strach potlačen, vzhledem k situaci, ve které by tento respektive neskok mohl znamenat smrt. Samozřejmě tato situace je pravděbodobná asi tak z 5% - 10% ale je lepší být připravený, a nesetkat se s touto situací, než nebýt připravený a setkat se s touto situací. S akrofobií se lidé rodí, a myslím si, že proti ní nejde nijak bojovat, ať byste se snažili sebevíc. Shrnutí je takové, s akrofobií lze dělat parkour, ale přeci jen, v pár situacích vám brání. Adamas
středa 15. dubna 2009
Můj blogspot
Zdravím. Tento blogspot bude něco jako takové moje místo, kde budu publikovat články o mém zlepšení, dojmů a zážitků s mým druhým já, parkourem. Jelikož jsem četl staré články, které pobývali právě na tomto místě upřímně jsem se zděsil. Nyní je můj názor na parkour jiný, než tomu tak bylo před rokem, kdy jsem si myslel bůhví co, co samozřejmě není pravda. Proto jsem tenhle blogspot dal po roce do kupy, a začnu zase nanovo, tentokrát správnou cestou. Vítejte na cestě za poznáním mého parkouru. Adamas
Můj postoj k parkouru
Zajímavá otázka, že? Na tuto otázku se hledá opdověď celý život. Jistě, můžete mít názory co pro vás parkour znamená, ale pravou odpověď má každý zakódovanou v sobě, ve svém tréninku. Pro mne parkour znamená svoboda, radost z tréninku, ale hlavně fyzická volnost. Parkour lidi trénují po celé zemi, a proto je zajímavé že každý má tu svou malou pravdu uvnitř své duše. Až v průběhu let člověk opravdu zjistí co to je parkour. Pro někoho svoboda, radost, sport, život, avšak pro mne je to záležitost ze které beru, ale i dávám. V mém okolí se častokrát setkávám s negativním přístupem a špatným pochopením. To, co zvládnou mí přátelé, neznamená že to zvládnu i já. Každý potřebuje svobodu, a čas ve svém tréninku. A proto netrénuji hlavou, ale srdcem. Adamas
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)